Projekt regenerace sídlišť na příkladu sídliště Letňany (3. díl)
V minulém článku série jsme zmínili výchozí podmínky pro řešení sídliště Letňany, širší souvislosti, vztah k původní zástavbě a rozvojové možnosti v okolí sídliště, které mohou ovlivnit vývoj regenerace.
Tyto podmínky jsou zároveň výchozí i pro stanovení významu jednotlivých částí sídliště, hlavních prostorů a uliční kostry, definici či zdůraznění center sídliště, tedy stanovení základní prostorové koncepce.
Základem prostorové koncepce je původní založení sídliště, jeho vývojové etapy, struktura zástavby, prostorové i funkční souvislosti. Vliv bude mít současný stav sídliště, fungující či konfliktní vnitřní či vnější vztahy i možnosti dalšího vývoje.
Analytická část projektu regenerace - urbanis mus – obsahuje:
ZPŮSOB POŘÍZENÍ, OBSAH A CÍLE PROJEKTU REGENERACE
VYMEZENÍ ROZSAHU ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
ZÁKLADNÍ DATA
URBANISTICKÝ VÝVOJ SÍDLA
ŠIRŠÍ VZTAHY A VNĚJŠÍ VAZBY ÚZEMÍ - SOUČASNÝ STAV
ŠIRŠÍ VZTAHY A ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI - ÚZEMNÍ PLÁN HL. M. PRAHY
URBANI STICKÉ ZALOŽENÍ A KOMPOZICE SÍDLIŠTĚ
CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ, SOUČASNÝ STAV
LIMITY ÚZEMÍ
URBANISTICKÉ ZÁVADY A PRVKY REGENERACE
HLAVNÍ PROBLÉMY ŽIVOTA SÍDLIŠTĚ
URBANISTICKÉ NÁMĚTY NA REGENERACI ÚZEMÍ
Vývoj a založení sídlištní zástavby Letňan a současný stav sídliště.
Jednou ze zvláštností panelové sídlištní zástavby v Letňanech je, že postihuje celou vývojovou etapu sídlištní výstavby v celé éře její existence v letech 1961 - 1999, včetně příkladů fáze předchozí (1950 - 1960). Na poměrně malém území můžeme sledovat celý vývojový vzorek panelových systémů a forem stejně jako snah architektů o přijatelné prostorové řešení.
Část I. - zástavba (1961 - 1974), střední část sídliště vzniká v příjemných prostorových poměrech, uliční rastr navazuje na stávající komunikace
Část II. - panelová zástavba (1975 - 1979), jižní část sídliště pod ulicí Rychnovskou
- s výškou a délkou objektů se zvyšují prostorové poměry vnitrobloků
Část III.A. - panelová zástavba (1975 - 1979), střední část sídliště mezi ulicí Rychnovskou a Místeckou
- s rozměry objektů (zejména stavebně technologicky výhodné dlouhé řady) se zvětšují prostorové poměry vnitrobloků až do neidentifikovatelných prostorů
Část III.B. - panelová zástavba (1985 - 1990), severní část sídliště nad ulicí Místeckou
- objevují se pokusy o nalezení příjemných prostorových poměrů vnitrobloků, rozmanitosti a členění
Část III.C. - panelová zástavba (1980 - 1985), severovýchodní část území
- hledání optimálních prostorových poměrů vnitrobloků
Část IV. - panelová zástavba (po r. 1990), východní část území při ulici
- prostorové vymezení vnitrobloků v poměrech městských bloků přinášející až pocit stísněnosti.
Projekt sídliště (Pražský projektový ústav 1974 - 1983, ing. ar ch. Gustav Šindelka, ing. arch. Antonín Bašta) navázal na dvouletkovou zástavbu, která vznikala v místě lokálního centra na severu při ulici Krausově a na jihu při ulici Dobratické. r. 1961. Tato 3 - 4 podlažní zástavba (z cihelných panelových dílců) ještě plně respektovala původní založení, pouze zdůraznila pokračování dvou příčných ulic Křivoklátské a Rýmařovské. Tyto první realizace poválečné hromadné výstavby ještě stačily respektovat rozměry založeného uličního rastru a plynule na něj navázat.
Od r. 1974 připravovaný projekt další výstavby se již podřídil možnostem a potřebám rozvíjející se panelové zástavby. Ulici Beranových, která se stala vnitřní komunikací průmyslového areálu Avie, nahradila čtyřproudá komunikace Tupolevova. Tato komunikace vymezila okraj sídliště a svým výrazem bariéry předznamenala dlouhodobě izolaci Letňan.
K příčným ulicím se soustřeďuje obchodní vybavenost a další služby, které zároveň tvoří i určitá jádra, která pomáhají orientaci v území. Při ulici Rýmařovské je to obchodní pavilon PLUS, centrum AVIA a ŠUMPERKA, které je největším soustředěním komerčních aktivit v území.
Při ulici Křivoklátské vzniklo další obchodní centrum a zdravotní středisko, jeho vstupy, stejně jako pohyb pěších je však orientován mimo tuto ulici, která tak neplní svou funkci dobrého prostupu územím.
Hlavní pěší vazby v území se soustřeďují do vnitřních partií sídliště, jsou poměrně frekventované a přinášejí ve zdvojené trase vztahy z jižního okraje od základní školy Tupolevova přes rekreační vnitroblok jižní části sídliště k obchodnímu centru PLUS, střední částí sídliště ke škole a obchodnímu centru Místecká při ulici Tupolevově.
Centrum Místecká, jako neplánovaná aktivita nemá fungující vazby do severní části sídliště. Tato část byla koncipována na střed ulice Nýdecké s dalším obchodním centrem. V kompozici byly respektovány dva hlavní pěší směry do vstupních prostorů areálu Avie. Tyto vazby dnes pozbyly svůj význam a vedly i ke ztrátě smyslu umístění tohoto obchodního centra a úplné ztrátě jeho životaschopnosti.
Urbanistické závady sídliště Letňany
Vytypované problémy souvisí s celkovými problémy sídlištních struktur, v případě Letňan jsou popsány v textu, označeny předběžným vymezením problémových lokalit, včetně uvedení motivačních námětů na řešení.
1. NÍZKÁ ESTETICKÁ A STAVEBNĚ TECHNICKÁ KVALITA OBJEKTŮ
Fyzická a vzhledová obnova objektů v oblasti by měla zahrnovat
- stavebně technické úpravy
- zateplení, výměnu oken s účinky úspory energie
- úpravy schodišť, balkonů, lodžií a vstupů
- zařízení pro invalidy, bezbariérový přístup
- vznik nebytových prostorů, případné nástavby
- úprava bytů v přízemí, přístavby
- úprava okolí domu
2. VOLNÉ PLOCHY V SÍDLIŠTI, NEDOSTATEČNĚ VYUŽÍVANÉ PLOCHY
- parkoviště v jižním okraji sídliště Dobratická (lokalita 22) - nedostatečně využívaná plocha, nevhodně umístěná stanice MHD, vstupní část sídliště
- severní okraj sídliště Veselská, Ivančická (lokalita 2) - dočasně využívaná plocha hlídaného parkoviště, atraktivní poloha u vstupu do sídliště
3. OBJEKTY BEZ VYUŽITÍ A NEVHODNĚ VYUŽÍVANÉ
- opuštěný obchodní objekt Krausova (lokalita 6)
- opuštěný obchodní objekt Křivoklátská (lokalita 10)
- provizorní objekt při obchodním centru Šumperka (lokalita 14)
- provizorní objekt obchodu a služeb Místecká (l okalita7)
- MŠ Místecká, MŠ Malkovského, jesle Havířovská – provizorně využívané objekty veřejného vybavení
4. NEDOSTATEČNÉ VYBAVENÍ PARTERU OBYTNÝCH DOMŮ
- nedostatečně založené a devastované okolí domů
- nerozlišený parter domů
5. NEZŘETELNÉ VYMEZEN Í HLAVNÍCH A LOKÁLNÍCH CENTER
- okolí obchodního centra PLUS ( lokalita 16) - špatná organizace ploch, kolize pěších a obsluhy, nefunkční veřejný parter
- prostor obchodního centra Šumperka, společenské centrum AVIA (lokalita 14) - rušivé provozy některých funkcí, nezaložený veřejný parter bez zeleně, omezená kvalita obytného prostředí
6. NEDOSTATEČNÉ VYBAVENÍ VEŘEJNÝCH PROSTORŮ, NEDOSTATEK MĚSTSKÉ PARKOVÉ ZELENĚ A PLOCH REKREACE
- severní část sídliště (lokalita 3,4,5,6,7,10,12) – nezaložené obytné a rekreační plochy, bez zeleně
- ulice Křivoklátská (lokalita 9,10) – nefunkční, devastovaný veřejný parter, degradace ulice na pouhou dopravní spojku, problémy s organizací a pohybem pěších
- ulice Rýmařovská ( lokalita 14,15,16) - nefunkční, devastovaný veřejný parter, kolizní dopravní obsluha a zásobování, kolize pěších a dopravy, nezřetelné vazby na MHD, neorganizovaný prostor
- rekreační území v jižní části Bukovecká (lokalita 19) – nedostatek zeleně, devastované plochy, nedostatečné sportovní vybavení a organizace plochy
NEVHODNÝ ROZSAH DOPRAVNÍCH PLOCH
- komunikace Tupolevova (lokalita 8) – emisní a hlukové problémy, prostorová bariéra, nevybavený parter, nevhodné šířkové poměry
- nečleněné, rozsáhlé zpevněné plochy Chlebovická, Nýdecká, Fryčovická (lokalita 20,9,6) – kolize s pěšími, otevřený prostor bez zeleně, nefunkční obsluha objektů
- nedostatečné propojení Chlebovická - Bohumínská, Nýdecká – Krausova (lokalita 17,6)
- značný deficit parkování (stav 2400 stání, deficit 2100 stání)
Hlavní problém y života Letňan
Na prvém místě lze označit nedostatky, které mají kořeny v porušení přirozeného vývoje místa, spojené se zničením tradičních míst setkávání, přetrháním vztahů mezi lidmi. Nová výstavba vyrostla z pouhé motivace vztahu bydliště - pracoviště a nepřinesla pozitivní náhradu za ztracené hodnoty. Problémy přináší izolovanost Letňan, poloha Letňan v otevření zemědělské krajině bez úchytných rekreačních ploch zeleně a zhoršující se životní prostředí. Problémy byly vytipovány na základě anket a dota zů, v rámci práce na průzkumech.
Nevíce chybí:
- místo setkávání - centrum sídla
rekreační příležitost, pěší a cyklistické trasy po okolí
souvislá plocha zeleně v dostupné vzdálenosti
zeleň uvnitř městské části
vybavení kulturní a společenské
vybavení sportovní a možnosti trávení volného času
vybavení církevní
Problémy přináší:
kvalita dopravy MHD, která souvisí s podporou možností sociálních kontaktů o dostupnosti chybějících aktivit
intenzita dopravy, imise, hluk
režim parkování
organizace pěších tras a kvalita povrchů
odstraňování odpadů a udržování čistoty
Základní prostorová koncepce sídliště
Stanovení základní prostorové koncepce je významné pro založení fungujícího čitelného městského organismu s dobrou vnitřní orientací a rozmanitým městským prostředím. Je základem pro založení kvalitní regenerace sídliště a zdařilý výsledek celého procesu.
V souvislosti s rozvojovými možnostmi v okolí sídliště je patrné posílení významu vnitřního jádra Letňan, které tvoří správní centrum sídla při ulici Beranových a podobně centra při ulici Místecké a jejich propojení ulicí Křivoklátskou. Soustředění vnějších kontaktů a rozvoje do severní oblasti sídla posiluje význam celé této části sídliště.
V pokračování ulice Křivoklátské se prostřednictvím zklidněné komunikace Chlumecké posílí vztah na Kbely a Čakovice, směrem západním novou komunikací vztah na Ďáblice. Ulice Rýmařovská s navazující vybaveností a centrem Avia zůstává místním centrem jižní a střední oblasti, v pokračování je nově založena vazba na sídliště Prosek. Přístup k východní oblasti Letňan přes ulici Rychnovskou, která je přímým pokračováním ulice Rýmařovské je omezen s ohledem na přímý kontakt se školskými areály. Nový charakter je dán ulici Tupolevově, která by se měla stát atraktivní městskou třídou. Ze západu by měl provázet ulici lesopark a bohaté parkové plochy se vstupy k regionálnímu obchodnímu centru ve vazbě na hlavní uliční prostory Křivoklátské a Rýmařovské.
Návrh respektuje prostorovou osnovu sídliště, založenou na skladbě osmi podlažních deskových objektů s akcenty 12 – 14 podlažních bodových domů při vstupech do sídliště. Důraz je kladen na dotvoření Tupolevovy ulice nižšími dostavbami komerčních a garážových objektů s individuelní architekturou, které zpestří a rozvrství monotónní kulisu s ídliště v pohledech od západu.
Hlavní osy osídlení tvoří ulice Křivoklátská a Rýmařovská, které propojují sídliště a původní osídlení i nové rozvojové plochy na západě sídliště. Ulice jsou zvýrazněny a doplněny atypickými dostavbami, zelení a novou organizací pěšího parteru. Střední část ulice Křivoklátské získá akcent v případě realizace navrženého ekumenického centra s vlastním výškovým symbolem. Vznikne tak nová symbolika ulice i sídla. Nová organizace pěšího parteru a založení veřejných prostorů výrazně ovlivní výraz i význam ulice Rýmařovské.
Lokální centra na severu při ulici Krausově a na jihu při ulici Dobratické jsou zdůrazněna přestavbou.
Vstupy do sídliště vymezí nové realizace v jižním okraji sídliště při ulici Dobratické a v severním okraji při ulici Veselské.
Věžové domy člení jednotnou hladinu a jsou významné pro orientaci a zdůraznění hlavních uličních prostorů a center sídliště.
Využití nástaveb na objektech je jedním z prostředků, jak přispět ke zvýraznění prostorového založení sídliště. Nástavba ovlivňuje vzhled objektu, řeší technické problémy střech, zároveň ale zvyšuje deficity parkování, případně i nároky na sídlištní vybavení. V případě sídliště Letňany jsou navrženy v souladu s prostorovými principy a charakterem jednotlivých oblastí ve dvou etapách.
Vlastní urbanistické řešení a řešení jednotlivých prostorů sídliště budeme moci detailněji představit v dalším pokračování série článků k problematice regenerace sídlišť.
Ing. arch. Vlasta Klokočková
Ing. arch. Ivana Michaljaničová
4. díl článku
|