Stavební listy - Projekt regenerace sídlišť na příkladu sídliště Letňany    (5. díl) - 09/2001
Stavební listy - odborné články pro stavaře
 < zpět |  aktuální číslo |  archiv |  předplatné |  časopis |  audit |  inzerce |  redakce |  eStav.cz 

Projekt regenerace sídlišť na příkladu sídliště Letňany    (5. díl)

4. díl článku

“Podrobně jsme se zabývali přípravnou fází projektu regenerace a návrhu regenerace z pohledu architekta-urbanisty, nedílnou součástí kvalitního řešení je i práce specialistů, spoluvytvářející a upřesňující návrh urbanisty v realizovatelné komplexní řešení.”

Jsou to zejména oblasti funkčních systémů, dopravy, technické infrastruktury a životního prostředí.

Analytická část projektu regenerace sídliště obsahuje pro jednotlivé obory:

  • konstataci stavu a podmínek
  • pojmenování závad a problémů
  • bilance stavu
  • náměty na řešení

Návrhová část projektu regenerace sídliště obsahuje pro jednotlivé obory:

  • pojmenování vstupních podmínek
  • návrh regenerace
  • odstranění závad
  • základní regulativy lokalit
  • bilance regulačních zásahů
  • priority a závěrečná doporučení

A. Funkční systémy

Bydlení

Řešené území sídliště Letňany-západ představuje rozlohu 48,1 ha, hustotu 242,3 obyv./ ha, 11660 obyvatel [(r.1998)tj. 78% obyvatel MČ Letňany, 4136 bytů (tj. 81 % bytů MČ Letňany)].

Jedná se o zástavbu realizovanou v několika etapách mezi lety 1961-1986, za použití široké škály konstrukčních systémů a jejich modifikací.

Sídliště Letňany vykazuje všechny charakteristické znaky obdobných pražských panelových sídlišť. Vysokou koncentraci obyvatel a bytů, vysokou hladinu zástavby, monotónnost prostředí a typickou monofunkčnost, stárnutí v jednotné časové fázi. Objekty vykazují stavebně technické závady a mají velké tepelné ztráty. Většina stavebně technických závad je způsobena nekvalitním provedením, dlouholetou zanedbanou údržbou domů, bytů i jejich okolí. Stávající bytový fond v případě Letňan vykazuje nízký plošný standard a omezenou velikostní strukturu.

Regenerace sídliště by měla pomoci zlepšit obytné prostředí a zvýšit kvalitu života obyvatel sídliště. Regenerace domu znamená mimo jiné odstranit konstrukční závady bytových objektů a zlepšit jejich architektonický vzhled, vymezit obytný venkovní prostor kolem bytových domů a zobytnit uliční prostor. Regenerace sídliště ale také znamená průběžné zlepšování stavu obytného prostředí a hledání cest jak plnohodnotně začlenit toto území do městské struktury, to je také priorita řešení projektu regenerace.

Pro úplnost řešení projektu regenerace jsou uvedeny náměty úprav stávajících domů na vybraných reprezentantech .

Bilance bytů

stav

rozvoj. plochy

nové nástavby

celkem

návrh celkem

celkem

Veřejná vybavenost

Základem pro dobrou funkčnost, území a života, v obytném souboru je dostatečná kapacita a dobrá dostupnost základního veřejného vybavení. Posouzení jeho stavu a potřeb, v souladu s vývojem demografické struktury a dalšího výboje je předmětem návrhu regenerace.

Veřejné vybavení se posuzovalo v případě Letňan pro celou městskou část. Návrh vycházel z průzkumů a rozborů stavu, z územního plánu hl. m. Prahy a z celkového urbanistického návrhu regenerace.

Za základ výpočtu byl brán předpokládaný počet obyvatel k roku 2010 (cca 16 tisíc obyvatel) tato hodnota zahrnuje předpokládaný přírůstek obyvatel v rámci regenerace, předpokládané řídnutí obyvatel na sídlišti, dostavbu městské části na nových rozvojových plochách i v širších vztazích řešeného území.

V oblasti městské správy jsou kapacity dostatečné, ve školství vyplynula potřeba zachování všech objektů MŠ a to funkčních i v současné době nefunkčních (dočasně pronajatých). Pronajímání objektů nemusí znemožnit pozdější návrat původní funkce. Návrhem regenerace bylo umožnit využívání zahrad takto dočasně pronajatých objektů jako veřejně přístupné parky, rozšířit nabídku rekreace a zabránit také jejich pustnutí.

Kapacita základních škol je dostatečná, návrhem regenerace je zpřístupnění sportovního vybavení a jeho rekonstrukce, za účasti Městského úřadu na zajištění dozoru.

Ve zdravotnictví a sociální péči jsou kapacity dostatečné, návrhem je využití nefunkčních objektů jeslí, vyčleněných objektů a prostorů v majetku městské části pro zařízení péče o obyvatele v poproduktivním věku, občanů v krizových situacích a postižených občanů.

Ostatní nebytové funkce

V projektu regenerace sídliště je důležité dobře prozkoumat způsob, jak zmírnit převažující monofunkčnost obytných ploch a doplnit jiné funkce, jejichž absenci obyvatelé pociťují. Lokalizace funkcí, které nabídnou nové pracovní příležitosti, umožní aktivní využití volného času, ale také zajistí potřebné školské, zdravotnické, sociální, obchodní a komunální služby přímo v místě bydliště, pomůže k vytvoření tolik potřebného harmonického městského prostředí. Funkční náplň ploch musí vycházet z reálného posouzení potenciálu území, z posouzení konkurenčního prostředí a z posouzení potřeb a možností území. Účinná spolupráce a podpora takto pojaté regenerace ze strany městské části je nezbytná, neboť se jedná často o aktivity neziskové, které se mohou stát jedním ze stimulátorů sociální skladby obyvatelstva. I komerční aktivity však musí být vybírány tak, aby obstály v konkurenci masivní nabídky v souvisejících územích a které mají šanci být obyvatelstvem akceptovány při splnění požadavků na provoz v obytném prostředí. Samotné území sídliště musí především uspokojovat základní potřeby obyvatel a vedle toho nabídnout aktivity jedinečné, které se v okolí nevyskytují nebo jich není dost.

Letňany trpí v současné době především nedostatkem ploch pro kulturně společenské aktivity a aktivity volného času se zřetelem na aktivity pro děti a mládež. Fyzická nabídka ploch pro regeneraci existuje, v území je nevyužitý bývalý obchodní objekt v Krausově ulici s potenciálem venkovních souvisejících veřejných prostor, využití areálu centra Šumperka může ovlivnit městská část. V sídlišti jsou i plochy k dostavbě, z nichž menší plochy při ulici Malkovského, Místecké a Křivoklátské by mohla sloužit pro společenské, klubové nebo duchovní aktivity. Pro oživení a organizaci těchto činností je nutné zainteresovat obyvatele, školy a zájmová sdružení, především však k tomuto cíli směřovat v programu zastupitelstva městské části.

Nabídka pracovních příležitostí nepředstavuje v sídlišti problém k prioritám řešení, neboť související území nabízí tradičně dostatečný potenciál ploch jako zdroj pracovních míst nejen pro severní sektor Prahy, ale i pro ostatní území a region.

Sport a rekreace

Stěžejním problémem je nedostatek a nízká technická, kulturní a estetická úroveň rekreačních a dětských hřišť, jejich jednotvárnost, absence údržby a doplňujícího vybavení, minimum nápaditých prvků stimulujících dětskou obratnost a fantazii.

Vybavení městské části je výrazně obohaceno uvedením do provozu krytého plaveckého bazénu.

Projekt regenerace se proto soustřeďuje na návrh nových ploch pro sportovní účely a dalších aktivit, na zvýšení technické a kulturní úrovně stávajících rekreačních a dětských hřišť. Příklady rekreačních aktivit v lokalitách v severní a jižní části sídliště byly již uvedeny v minulém článku.

Zeleň

Úprava veřejných prostorů je nezbytnou součástí regenerace sídliště. K celkové životní pohodě přispívá i čistota, pocit bezpečí a příjemné prostředí. Základem úprav směřujících ke zpříjemnění veřejných prostorů je promyšlená výsadba zeleně.

Návrh regenerace zeleně doplňuje koncepci regenerace území. Sleduje zkvalitnění současných ploch zeleně a zároveň i navrhuje nové zelené plochy v lokalitách s jiným funkčním využitím, zejména doplňuje veřejná prostranství, sportovně rekreační plochy a parkoviště zelení. V rámci sídliště je navržen systém zeleně, který vzájemně propojuje plochy zeleně a vytváří dominující severojižní linie, doplněné příčnými propojeními podél hlavních komunikací formou stromořadí a parkových pásů.

Hlavní náměty na regeneraci ploch zeleně vycházejí z provedených průzkumů a rozborů současného stavu území. Jedná se zejména o:

  1. rozšíření veřejných parkových ploch a transformaci některých areálových ploch
  2. rekonstrukci obytné zeleně a její doplnění zejména v severní části sídliště
  3. založení veřejných prostorů se zelení a omezení rozsahu zpevněných ploch, zejména parkovišť doplněním zelených pásů
  4. dořešení a zintimnění parteru domů vytvořením jasně ohraničených pobytových míst pro obyvatele
  5. doplnění vazeb do rozvojových ploch zeleně v okolí sídliště

Tato opatření přispějí k vytvoření prostorů pro odpočinek a posezení v plochách zeleně, zdůraznění městského charakteru komunikací, vytvoření příjemnějšího uličního prostoru a propojení parkových ploch s novými rozvojovými plochami zeleně.

Nejnaléhavější je v Letňanech doplnění zeleně v severní části sídliště, doplnění parkové plochy při centru v Místecké, sportovně rekreační plochy v okolí Kuželovy a regenerace části podél ulice Tupolevovy. Obecně se předpokládá, že plochy zeleně budou regenerovány ve vazbě na regeneraci přilehlých objektů (zejména partery), eventuelně v souvislosti s dostavbami nových objektů a přístavbami stávajících, s řešením veřejných prostorů a úpravami komunikací.

B. Doprava

Výrazný vliv na kvalitu prostředí sídliště má řešení dopravní problematiky. Zejména uspořádání komunikační sítě a její dimenzování, možnosti parkování vozidel, úroveň segregace pěší a automobilové dopravy, řešení hromadné dopravy apod. Zájem o bydlení na sídlišti může výrazně krom jiného ovlivnit kvalita jeho obsluhy městskou hromadnou dopravou, časová dostupnost sídliště do centrální oblasti města, kvalita vazeb na celoměstský komunikační systém a řada dalších faktorů.

Sídliště Letňany má v souvislosti s dopravou řadu problémů, které se v podobné formě objevují i na mnoha dalších místech s panelovou zástavbou. Nejvýznamnějším problémem území z hlediska dopravy je nedostatečná nabídka parkovacích možností pro osobní vozidla. Intenzivní využití místních komunikací pro parkování vozidel má nepříznivé dopady na kvalitu uličního parteru, rozhledové poměry, údržbu komunikací, jejich propustnost i bezpečnost provozu. Některá ze samostatných parkovišť jsou v současné době oplocená a hlídaná, což přispělo k jejich většímu využití. V omezené míře se uplatňují i další způsoby odstavování vozidel – v objektech řadových garáží a v garážích vestavěných do suterénů některých panelových objektů. V rámci projektu regenerace sídliště Letňany je problematice dopravy v klidu věnována velká pozornost. Nedostatek parkovacích stání je řešen návrhem výstavby objektů hromadných garáží, které jsou zčásti navrženy jako integrální součást objektů s jinými funkcemi. Kapacitní hromadné garáže jsou navrženy převážně na obvodě sídliště Letňany – podél ul. Tupolevovy a Veselské, tak aby kromě své základní funkce plnily i funkci izolační z hlediska ochrany obytné zástavby před nadměrným hlukem z automobilové dopravy. Navržené výhledové kapacity stání v prostoru sídliště Letňany jsou řešeny v souladu s platnou vyhláškou č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze. Zajištění nároků na parkování dle předmětné vyhlášky je dosažitelné pouze za podmínek, kdy více než polovinu z celkového počtu požadovaných stání je nutné řešit investičně nákladnou výstavbou hromadných garáží. Otázkou však je, zda adekvátní část obyvatel bude ochotna řešit parkování svého vozidla s vyššími finančními nároky. Možnosti řešení dopravy v klidu jinou formou jsou v prostoru sídliště velmi omezené, chybí dostatek volných ploch. Vzhledem k tomu, že kapacita parkování na terénu nestačí pokrýt ani nároky současného bydlení, je nutné podmínit jakoukoliv navrhovanou dostavbu území výstavbou hromadných garáží.

Vyšší kvalitu parteru by měly v budoucnu přinést rekonstrukce místních komunikací. Současný stav těchto komunikací není z hlediska prostředí sídliště příznivý, postrádá výraznější uplatnění stromové i keřové zeleně v uličním profilu. Návrhové parametry komunikací jsou podřízeny dříve platným normám. Při návrhu rekonstrukcí jednotlivých úseků komunikací je třeba uplatňovat úspornější šířkové parametry a docílit tak snížení podílu zpevněných ploch ve prospěch rozšíření zeleně ve veřejném uličním prostoru. Tam, kde to konstrukční podmínky komunikací dovolí, je žádoucí ve větší míře uplatnit dělící zeleň v parkovacích pruzích vozovek, aby se zmírnil nepříznivý prostorový účinek velkého množství parkujících vozidel. Kromě zmíněných úprav parametrů některých obslužných komunikací jsou vybrané úseky ulic v rámci regenerace sídliště navrženy k zásadní přestavbě na zklidněné komunikace, které umožňují výrazné zvýšení kvality parteru, umožní kvalitativní změnu povrchových úprav, kdy živičný povrch by měl být postupně v rámci rekonstrukcí nahrazen různými typy dlažeb, doplněn uliční mobiliář a drobná architektura.

Samostatný problém představuje ulice Tupolevova. Tato komunikace spolu s ul. Veselskou tvoří okraj sídliště Letňany a je součástí sběrné komunikační sítě hl. města. Současné návrhové parametry ul. Tupolevovy, tj. především její směrový průběh a šířkové uspořádání, umožňují vysokou rychlost vozidel a zároveň tvoří obtížně překonatelnou bariéru pro chodce.Tento problém získává na významu v poslední době v souvislosti s rozvojem území západně od sídliště Letňany. Současná šířka vozovky komunikace odpovídá směrově nedělenému čtyřpruhovému uspořádání a pohybuje se v rozmezí cca 13,6 – 14,7 m. V současné době je vozovka upravena vodorovným značením tak, že má optický střední dělící pruh a jeden široký jízdní pruh pro každý dopravní směr. V rámci projektu regenerace sídliště Letňany byly prověřovány různé možnosti úprav. Zajímavým řešením se jeví varianta, kdy předmětná komunikace je navržena se směrově rozdělenou vozovkou, se zvýšeným nezpevněným středním dělícím pruhem. Křižovatky Tupolevova – Křivoklátská a Tupolevova – Rýmařovská jsou navrženy jako malé okružní. S ohledem na minimalizaci nových územních záborů vůči současnému stavu jsou jízdní pásy navrženy v nenormové šířce pouze 5,5 m. Toto řešení nabízí podstatné zlepšení kvality pěší prostupnosti území v západovýchodním směru při zachování potřebných dopravních parametrů. K vyšší kvalitě prostředí v prostoru ul. Tupolevovy by přispěl i střední dělící pás vozovky osázený stromořadím. V souvislosti s touto úpravou je však třeba si uvědomit, že jde o investičně náročnější řešení, které znamená celkovou rekonstrukci komunikace včetně odvodnění, částečný zábor přilehlého území a nelze vyloučit ani zásah do nadřazených inženýrských sítí.

Obsluha sídliště městskou hromadnou dopravou je zajišťována autobusovými linkami se zastávkami v ul. Tupolevově, Veselské a Beranových. Z hlediska plošné obsluhy sídliště prostředky MHD nedojde do výhledu k žádným zásadním změnám. V rámci návrhu regenerace sídliště Letňany je uvažováno s posunem autobusové zastávky Dobratická pro směr do Letňan. Navržená úprava by zlepšila pěší vazby ze zastávky do okolní obytné zástavby. Prodloužením trasy C metra do severního sektoru hl. města se zlepší časová dostupnost a kvalita hromadné dopravy ze sídliště do centrální oblasti i jiných částí Prahy.

Sídliště Letňany má příznivé dopravní vazby na celoměstský komunikační systém, který je v širším spádovém území zastoupen ul. Libereckou, Cínoveckou a Kbelskou. V širším spádovém území bude doplněn komunikační systém o nová místní komunikační propojení mezi Letňany a Prosekem resp. mezi Letňany a Ďáblicemi. Současné založení sídliště neumožňuje průchod samostatně vedené cyklistické trasy územím, aniž by její návrh neznamenal čitelný zásah do stávající zeleně nebo výraznou kolizi s chodci. Z tohoto důvodu bylo upuštěno od snahy vést cyklistickou trasu přímo sídlištěm. Navržené trasy obcházejí sídliště po obvodu.

C. Technická infrastruktura

Na kvalitu prostředí sídliště má vliv řešení technické infrastruktury převážně při nutné rekonstrukci podzemních sítí, dochází ke ztížení životních podmínek po dobu výstavby a k omezení některých funkcí (např. omezení dopravy, obtěžování bydlících hlukem, prašností, atd.). Nutné rekonstrukce sítí je vhodné naplánovat tak, aby k nim pokud možno docházelo v jednom časovém úseku a ne postupně. Na tuto problematiku a problematiku kapacity inženýrských sítí byla zaměřena regenerace sídliště Letňany.

V rámci technické infrastruktury je řešeno zásobování vodou, odkanalizování, vodní toky, zásobování teplem, plynem, elektrickou energií a spoje.

Zásobování vodou je zajišťováno z veřejné vodovodní sítě (zásobní pásmo vodojemů Ládví III a Klíčov), která byla budována většinou současně s výstavbou sídliště v létech 1970 až 1980. Rovněž kanalizační síť je ze stejného období jako síť vodovodní. Kanalizace je v převážné části vybudována jako oddílná síť. Splaškové vody jsou odváděny přes čerpací stanici bývalého masokombinátu Čakovice do celoměstské stokové sítě a dešťové vody samostatnou sítí do Mratínského potoka. Na dešťové kanalizaci je vybudována retenční stoka zachycující část srážkových vod , které jsoupo skončení deště postupně vypouštěny do toku. Vzhledem k tomu, že jak vodovodní tak i kanalizační síť jsou poměrně nové, nedochází k problémům z hlediska stavebního stavu ani z hlediska kapacitního. S ohledem na kapacitu Mratínského potoka, v jehož povodí dochází k rozlévání vody a záplavám, není vhodné zvyšovat rozsah zpevněných ploch a tím i množství soustředěného odtoku dešťových vod do potoka. V rámci regenerace sídliště je možno v souvislosti s celkovou úpravou sídliště uvažovat cílené terénní úpravy za účelem maximálního využití plošné územní retence a dosažení zpomalení jednorázových odtoků přívalových dešťových vod do kanalizace následně vypouštěných do Mratínského potoka.

Na zásobování teplem se v současné době podílejí dva dodavatelé. Jižní část sídliště je napojena na tepelný napaječ z elektrárny Mělník, dodavatelem tepla je Pražská teplárenská, a.s. Primárním mediem je horká voda. Sekundární tepelné rozvody jsou v této části vzhledem ke stáří přes dvacet let ve špatném technickém stavu a bude je nutno v dohledné době rekonstruovat. V severní části území zůstaly tepelné sítě i výměníkové stanice ve vlastnictví Daewoo Avia, a.s. Tato část sídliště je přepojena na zdroje tepla v a.s. Daewoo Avia, které využívají jako palivo bioplyn ze skládka odpadů v Ďáblicích. Ze závodu do sídliště byly vybudovány nové primární rozvody. Zásobování zemním plynem je zajišťováno z městské regulační stanice Letňany prostřednictvím nízkotlakých rozvodů. Současný stav těchto sítí je vyhovující. S rekonstrukcí sítě NTL na síť STL se prozatím neuvažuje.

Zásobování elektrickou energií je zajišťováno prostřednictvím rozpínací stanice Letňany. Stav distribučních sítí 22 kV a sekundárních sítí nízkého napětí (0,4 kV) je vyhovující. Trafostanice nejsou ve většině případů plně vytíženy, takže mají určitou rezervu pro případný menší nárůst odběrů v území.

Sídliště je napojeno na telefonní ústřednu Letňany v Bohumínské ulici. Návrh regenerace respektuje požadavek na 200% telefonizaci nových bytových jednotek a plné dotování obchodního sektoru. To vyvolá potřebu cca 2000 nových párů z ATU Letňany, která je navrhována k rozšíření o 1000 přípojek. V maximální možné míře bylo navrženo využití stávajících tras sdělovacích kabelů.

Závěrem lze konstatovat, že technická infrastruktura v sídlišti Letňany je vcelku vyhovující a nebude při regeneraci sídliště limitujícím faktorem. V dohledné době bude nutná pouze rekonstrukce části sekundárních tepelných rozvodů v části jižní sídliště, které jsou vzhledem ke stáří přes dvacet let ve špatném technickém stavu.

kolektiv zpracovatelů US Letňany

6. díl článku


   zobrazeno 10. září 2010, 07:08 < zpět |  úvodní | ^ nahoru  
Nakladatelství ARCH          eStav.cz
© Všechna práva vyhrazena. 1996-2010 ABF a.s.  | kontaktykontakty  |  inzerce

Publikování nebo další šíření obsahu je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu. Provozovatel neručí za správnost údajů uváděných jinými firmami.