Jak vypadá výstavba dopravních staveb v hl. m. Praze?
Rozhovor s radním MHMP Ing. Milošem Mášou a ředitelem odboru městského investora Ing. Jozefem Macko
- Jaký je stav přípravy Silničního okruhu vedoucího kolem Prahy?
Ing. Jozef Macko:
Silniční okruh, jehož funkcí je zachycení tranzitní mimopražské dopravy, aby především kamiony, nákladní, ale i osobní auta, která přejíždějí z východu Čech na sever, nemusela zajíždět do centra města. Nutností je dobudování především severozápadní části – úseku z Ruzyně přes Suchdol do Březiněvsi a na jihu přes Zbraslav, aby se nevjíždělo na Barrandovský most, který má být součástí městského okruhu.
Je schválena trasa na jihovýchodě kolem části Petrovic a Průhonic. Zaústění přes zbraslavské údolí na dálnici D1 by již dopravu odvedlo. Zatím ještě není schválen vliv stavby na životní prostředí na severozápadě Prahy (od Ruzyně na Březiněves).
Přípravu Silničního okruhu zabezpečuje stát.
Ing. Miloš Máša:
Město preferuje variantu J, která má vést z Ruzyně na Přední Kopaninu, Nebušice, Horoměřice, Suchdol, Dolní Chabry. Celková délka této trasy je 16 km a rozpočtový náklad je zatím 8,9 miliardy Kč.
Další varianty jsou finančně nákladnější a jejich délka je zhruba kolem 22 km. Tyto trasy včetně varianty SS, jsou vedeny dál od Prahy a spojují dálniční tahy ve větší vzdálenosti. Z hlediska dopravní zátěže jsou tedy pro hlavní město nepříznivé.
Ministerstvo životního prostředí má v příštím měsíci vydat definitivní stanovisko.
Varianta J se nedotýká chráněných území a technicky řeší přechod přes danou lokalitu.
Zpracovatel projektu a investor - Ředitelství silnic a dálnic -.řeší námitky, k technickým řešením. Nová varianta respektuje ochranu životního prostředí včetně přechodu mostu přes Vltavu.
Ve státním rozpočtu zatím tato částka není pevně stanovena a je odvislá od rozhodnutí Ministerstva životního prostředí. Varianta J je projektově připravena tak, že by bylo možno zabezpečit výběr zhotovitele její první části, tzn. mezi letištěm Ruzyní a Suchdol, která je ještě členěna na j ednotlivé etapy.
Pokud by byla schválena varianta SS, je nutno konstatovat, že tato trasa není vůbec projektově připravena a dle mého názoru by si ještě vyžádala dobu tří, čtyř let, protože ještě není zpracována základní studie a s ohledem na závažnost této stavby i s ohledem na negativní postoj starostů v té oblasti, který je dán skutečností, že mají schváleny své územní plány, kde je v těchto lokalitách preferováno zejména bydlení. Existuje ještě varianta SC, která je jakousi podetapou ostatních varian t. U těchto variant, je zpracováno pouze vedení této trasy, které by vyžadovalo dopravní studii, včetně zasazení do terénu a posouzení z hlediska životního prostředí.
- Jaká je hlavní funkce městského okruhu a jaké jsou jeho části?
Ing. Máša:
Hlavní funkcí městského okruhu je regulovat dopravu v centru Prahy, ochránit od dopravních vztahů především pražskou památkovou rezervaci. Městský okruh by měl zamezit pražským tranzitním tahům.
Ing. Macko:
V současnosti je již funkční tzv. Jižní spojka od Štěrbohol až po Barrandovský most. Štěrboholská část se nazývá Štěrboholská radiála a je využívána jako náhrada vnějšího okruhu. V současnosti se jedná o nejzatíženější komunikaci v České republice (asi 120 000 vozidel/den).
Další částí městského okruhu je již funkční Strahovský tunel. Na pražském Smíchově pomohlo životnímu prostředí zjednosměrnění. Letos chceme otevřít úsek od Barrandovského mostu po křižovatku s ulicí Radlickou, což je část dvou staveb, která navazuje na tunel Mrázovku. Stav ba se nazývá Zlíchov – Radlická a chtěli bychom ji otevřít letos na podzim. Mrázovka by se měla dokončit v roce 2004 a tím bude další část segmentu městského okruhu dokončena až po ulici Patočkovu.
V územním rozhodnutí v Praze 6 je část Prašný most – Špejchar, vedená většinou v podzemí. Náklady pro tyto tři stavby jsou vyčísleny na cca 20 miliard Kč. Tento úsek by měl být po vnějším okruhu veden až do Chaber a Březiněvsi, abychom se vyhnuli meziměstské dopravě.
Ing. Máša:
Město Praha ve svém schváleném rozpočtu v prosinci loňského roku věnovalo významné částky na dopravní stavby, konkrétně na kapitálové výdaje. Na investice město dává 8 miliard 160 milionů korun, což je cca něco přes 50 % všech investic v hlavním městě Praze.
Investory jsou tři významné subjekty: Odbor městského investora, Dopravní podnik (DP) města Prahy a Technická správa komunikací (TSB).
Pokud jde o DP hl. m. Prahy, zde bych jmenoval dokončení 4. provozního úseku trasy B metra a zejména pokračování trasy metra IV.C1 z Nádraží Holešovice do Ládví, kde předpokládáme letos zrealizovat objem cca 1,5 miliardy korun, s cílem dokončit stavební práce do konce roku 2003 a v průběhu roku 2004 tuto trasu uvést do provozu.
Ze staveb Technické správy komunikací je to zejména řešení mostu přes Berounku, který je ze statického důvodu již zcela nevyhovující, takže město muselo přistoupit k rekonstrukci s tím, že hlavní stavební práce budou zahájeny od začátku dubna.
Město v této době zabezpečuje přechod přes Berounku tak, aby byla zajištěna doprava jak ven z Prahy, tak i do města. Dále je to ze statického důvodu významná rekonstrukce vysočanské estakády na Prosek, kam město dává přes 100 milionů korun. Zprovozněna má být od začátku října, i když víme, že to ztíží dopravu pro obyvatele Prahy 9, zejmén a ze severní části. Chceme v letošním roce finančně dokončit stavbu trasy Zlíchov – Radlická, a tím zlepšit dopravu zejména v části Prahy 5 – Smíchova. Jmenoval bych také přípravu trasy metra IV.C2, což je spojení mezi čtvrtěmi Ládví a Letňany. Na Proseku mají vzniknout dvě stanice metra a konečná v Letňench je koordinována s výstavištěm PVA. Předpokládáme, že v roce 2006 bude doprava z Ládví pokračovat až na výstaviště v Letňanech.
Ing. Hana Dušková
šéfredaktorka Stavebních listů
|
kontakty |
inzerce