Bydlení v USA
Jak je obecně známo, převažující formou bytové výstavby v USA jsou rodinné domy stavěné ze dřeva. Na místě samém, při návštěvě Států, nás překvapí dominantní rozsah této výstavby. Statistiky uvádějí podíl dřeva na bytové výstavbě ve Spojenýc h státech ve výši 65 %.
Spotřeba dřeva musí být obrovská. Vedle vlastních bohatých zdrojů se dřevo také dováží. Charakter dřevostavby přiznávají domy i navenek: jejich fasádu tvoří obklad z dřevěných lamel v odstínech barvy bílé, šedé, hnědé, červené, méně často žluté, modré nebo zelené. V posledních letech nahrazují sice vnější dřevěný obklad plasty (“vinyl”); které však vzhledem dřevěný obklad napodobují.
Zónová skladba měst
Ponecháme stranou milionová americká velkoměsta, podobající se stylem a výstavbou jiným světovým velkoměstům, a obrátíme pozornost k dalším velkým a malým městům a městečkům, správním sídlům nižších územních celků (např. okresní město – sídlo county, okresu – má kolem půl miliónu obyvatel). Jejich zónová skladba je podobná. Uprostřed města je administrat ivní a správní centrum (tzv. “downtown”), v němž je bydlení prakticky vyloučeno. Stroze účelové stavby jsou typově a tvarově směsí pseudostylů (např. pseudogotiky z betonových tvárnic), viktoriánského stylu (neomítané cihly), později budov z pohledového monolitického betonu, vibrolisovaných betonových tvárnic či ocelových konstrukcí a skla. Z center měst v posledních letech postupně mizí obchodní domy a nákupní střediska, které se stěhují na okraje měst s dostatkem parkovacích ploch ve svém okolí a se soustředěním nejrůznějších nákupních příležitostí na jedno místo. Nákupní “mola” (mall – nákupní středisko, areál) se stávají nejen místem nákupu a poskytování služeb, ale i místem zábavy. Svou základní vnitřní dispozicí nám připomenou známý moskevský obchodní dům “GUM”: ústřední dvoranu se zastřešením ze skla obklopují galerie s jednotlivými obchody a provozovnami služeb. Americká a kanadská města dnes soutěží o prvenství ve velikosti těchto novodobých nákupních a zábavních center.
Nejvýstavnější částí amerických měst však nejsou “downtowny” ani obchodní centra, ale university, jejichž budovy tvoří ohraničenou enklávu zpravidla v sousedství downtownu. Bylo tomu tak i v minulosti a řada nejstarších univerzitních budov nese označení či je pojmenována po svém doná torovi, který věnoval prostředky na její stavbu. Součástí univerzitního komplexu jsou knihovny, koncertní sály, sportovní haly a nezbytná kaple.
Centrální části měst jsou obklopeny obytnými čtvrtěmi především dřevěných rodinných domků (s jedním i více byty) a z menší části bytových domů. Bytové domy, nabízející k pronájmu byty (apartmány), jsou zděné, z neomítaných cihel, nebo dřevěné. Čeho má Amerika dostatek, je volné území. Tomu odpovídá rozloha měst, velikost parcel, vzdálenosti domů. Velikost parcel s e zvětšuje úměrně s rostoucí vzdáleností od středu města a pozdějším datem výstavby. Starší rodinné domy blíže u městského centra jsou jednopatrové až dvoupatrové (s obytným podkrovím) s několika byty. Jeden sloužil majiteli, další k pronájmu. Jsou postaveny v typickém koloniálním stylu: s výsuvnými okny a s otevřenou verandou před vchodem v přízemí, případně prodlouženou do úrovně první patra.

Tradice a rozvíjená zkušenost s dřevostavbami
Americké budovy nemají omítky. Důvod je prostý: omítání nemá tradici, chybí znalost řemesla a omítkáři. Naopak dřevěné domy provázejí americký kontinent od doby jeho osídlování a tesařské řemeslo tu patřilo k nečetnějším a nejváženějším. Tradice a rozvíjená zkušenost s dřevostavbami přispěly ke vzniku lehkého dřevěného skeletu ve Spojených státech v polovině 19. stole tí, který nahrazoval pracné tesařské spoje hřebíkovými a těžké dřevěné trámy lehkými fošnovými profily a výrazně snižoval pracnost stavby. Lehký dřevěný skelet údaje vynalezl americký tesař A. Taylor, který jej v roce 1833 použil při stavbě kostelíka p. Marie v Chicagu. Jedná se o staveništní, prvkovou technologii s převažujícím podílem řemeslené, tesařsko-montážní práce. Pozdějí verze lehkého skeletu, nazvaná “Platform Frame System” s tradičními profily 2 x 4 a 2 x 8 palců a deskovým oplášťováním (dnes zejména desky OSB), označovaný v americké literatuře i u nás jako “konstrukční systém 2 x 4”, je v americké bytové výstavbě nejrozšířenější a převažuje nad technologií montovaných dřevostaveb.
Vzhled amerických dřevostaveb pro bydlení je pro Evropana poněkud bizardní. Sami Američané o něm hovoří a píší jako o průniku koloniálního, viktoriánského a farmářského stylu. Typický americký dům pro bydlení si vzal z koloniálního stylu výsuvná okna, dřevěné okenice (vesměs nefunkční, jen ozdobný prvek), předsazené slou py před vstupem do domu, nebo jen jako ozdobné prvky po stranách dveří; z viktoriánského stylu četné průniky krovů a množství štítů (někdy zcela nefunkčně zdvojených), předsazená komínová tělesa, často ve středu průčelí domu; z farmářského stylu nezbytné dřevěné verandy (porch), zpravidla zastřešené s otevřenými stěnami (zřejmě z důvodů energetických úspor se nyní často dodatečně zasklívají). Střechy jsou pokryty asfaltovým šindelem v různých barvách. Dům má obvykle různé tvary a různé velikosti oken. Typické je velké okno obývacího pokoje.
Promyšlené dispozice
Uvnitř překvapí domy promyšlenou dispozicí; často z vnějšího pohledu malý domek nabídne uvnitř prostorný byt. Americké byty jsou plochou větší než např. naše byty. Prostorné kuchyně jsou vybaveny vestavěným nábytkem, sporákem, dokonalým větráním, velkou lednicí, mrazicím boxem, myčkou nádobí. Jídelna může být samostatnou místností (dining room, eating room, breakfeast), součástí kuchyně jako jídelní kout (nook), nebo součástí obývacího pokoje. Americký název obývacího pok o je je nejčastěji living room nebo family room, bývá označován také jako great room. Označení sitting room patří zpravidla dispozičně oddělené části velké ložnice (master suite), vybavené nezbytným křeslem, stojací lampou a regálem na knihy. Domy, postavené před více jak 10 lety mají zpravidla 1,5 koupelny: jednu velkou, klasickou, se dvěma umyvadly, vanou, klozetem, případně sprchovým koutem; další půl koupelny představuje samostatný klozet a umyvadlo. V nových domech jsou minimálně dvě velké koupelny, z nichž jedna je spojena s velkou ložnicí, druhá slouží pro ostatní ložnice. Vývoj směřuje k samostatné koupelně pro každou ložnici. Velikost amerického bytu se neudává celkovým počtem pokojů (naše 2+1 atd.), ale počtem ložnic. U standardního bytu bývají 2 až 3 ložnice. Domy v severní částí Spojených států jsou zpravidla podsklepené, v suterénu je technické podlaží s plynovým kotlem, prádelnou apod. V jižních státech suterén chybí, domy jsou zakládány na zvýšených patkách (z důvodů výše spodní vody, povodní, prudkých dešťů, kdy vodu nestačí odvést kanalizace). Vytápění je teplovzdušné, i ve starších domech s moderní automatickou regulací. Častý je krb v obývacím pokoji. K domu neodmyslitelně patří garáž, u nových domů zpravidla dvougaráž. Garáže požívají americké rodiny často ke zcela jinému účelu: jsou skladištěm nejrůznějších předmětů, nářadí a náčiní, obalů a odložených věcí. “Garážové dny” pořádané o teplých jarních víkendech slouží k tomu, aby se vybraly a vystavily před garážemi nepotřebné předměty, zájemcům se nabízejí za nízkou cenu nebo zdarma. K příslušenství každého amerického bytu patří vestavěné šatny. Také díky nim je zcela odlišné vybavení bytu nábytkem. Chybí šatníky, omezeny jsou prádelníky. V obývacím pokoji dominuje velká sedací souprava. K ní patří kromě konferenčního stolku malé nízké stolky se stolními lampami. Stropní osvětlení zpravidla chybí. Vybavení doplňují malé skříňky, otevřené poličky, odkládací stolky. Do evropského vkusu má americký styl nábytku “antique” hodně daleko, příliš kvalitní není také zpracování detailů. Výjimečně se v amerických domácnostech setkáme s většími knihovnami, v nabídce nábytku jsou jen regály na knihy a časopisy. Naopak moderní jednoduché hladké tvary mají pracovní počítačové stoly, skříně na audio a video techniku.

Bydlení ve starších dřevěných domech připomíná pobyt v našich víkendových chatách. Novostavby mají již dokonalou tepelnou a zvukovou izolaci a nabízejí všestranný dokonalý komfort. Američané jsou zvyklí vytápět v zimě byty na 18 oC; teploty nad 20 oC jsou považovány za nezdravé. U starších domů se často provádí výměna dřevěných oken za plastová a dřevoplastová, s dokonalejší tepelnou izolací, trh nabízí také možnost výměny jednoduchého okna za okno arkýřové, dodávané jako prefabrikát. Dodatečnou tepelnou izolací (používá se převážně skleněné vlákno, případně extrudovaný polystyren při styku se spodní vlhkostí) se opatřují střechy, severní strany domů. V amerických městech však můžeme vidět i celé ulice a čtvrti starých a neudržovaných i “vybydlených” dřevěných domů. Pohled na ně předčí dojem z našich vybydlených panelových domů. Bydlí v nich specifické sociální skupiny obyvatelstva především tmavé pleti a časem dochází k hromadné asanaci celých čtvrtí.
Přístup k vlastnictví domů
Přístup Američanů k vlastnictví domů je čistě uživatelský a praktický, stejný jako např. k automobilům či k jiným předmětům dlouhodobé spotřeby. Pokud americká rodina potřebuje větší byt, či jí zvýšení příjmů umožňuje vyšší komfort bydlení, kupuje větší dům (nebo naopak), v žádném případě nepodniká přes tavbu a rozšíření domu. Prováděné úpravy domů se týkají běžných oprav a udržovacích prací, modernizace vnitřního zařízení a vybavení, výměny dřevěných oken za tepelně úspornější, zateplení některých částí domu. Snad jediným rozšířením domu může být stavba verandy – jedné z mála příslušenství domů, stavěné někdy svépomocí. Specifickou záležitostí starších rodinných domů jsou elektrorozvody. Nad nimi Evropan pochopí, proč má Amerika nízké napětí 120 V; vyšší napětí by bylo pro život nebezpečné. O amerických dřevěných domech se v naší literatuře někdy udává, že jsou stavěny na jednu generaci. Jejich životnost je v průměru delší, odpovídá spíše věku dvou až tří generací. Životnost domu je odvislá především od zacházení a udržování; ve velmi dobrém stavu jsou např. domy staré 50 i více let, v užívání jsou domy mnohem starší.
Bytová politika USA
Spojené státy nemají nedostatek bytů (pokud opomineme, že podle statistických čísel žije ve Státech na ulici 700 tisíc bezdomovců). Na trhu jsou nabízeny jak byty k pronájmu v bytových domech, tak rodinné domy k prodeji nebo pronájmu. Bytová politika je řízena prostřednictvím hypoték a výše úroků z hypotečních úvěrů. Poskytování hypoték je běžné až do plné ceny domu, na dlouhodobý úvěr. Hypoteční banka ověřuje schopnost žadatele splácet půjčku, druh zaměstnání, výši současného platu i předpoklady dalšího pracovního uplatnění. V nabídce realitních kanceláří v centrální části státu New York najdeme starší rodinné domy v ceně od 30 tisíc dolarů; ceny nových domů dosahují až 300 tisíc dolarů. Na tržní cenu domu má vliv, kromě jeho velikosti, vybavení a technického stavu, řada dalších netechnických okolností. Patří k nim např. “lepší adresa”, příslušnost do obvodu té které základní škody a její pověst aj. Pro srovnání ceny domů a příjmů obyvatel: v roce 2000 činil průměrný roční příjem americké domácnosti ve státě New York 64 520 dolarů. Ve srovnání s cenou domů je nájemné poměrně vysoké a motivuje americké rodiny ke koupi vlastního domu. Vlastnictví domu však sebou nese také povinnost platit daň z nemovitosti. Ta je ve Spojených státech vysoká; stanoví se v závislosti na tržní ceně domu. Může být odlišná v jednotlivých státech Unie, výnos daně z nemovitosti patří příslušnému státu a obci (městu). Daň z nemovitosti pokrývá v daném místě náklady na odvoz a likvidaci odpadků (nejsou samostatně zpoplatněny), technické sítě. Uhrazená daň z nemovitosti snižuje základ pro výpočet daně z příjmů u daňového poplatníka – fyzické osoby. Tato daňová povinnost nám vysvětlí, proč je ve Spojených státech rozšířeno tzv. mobilní bydlení – tj. bydlení v jednotce, kterou lze speciálním tahačem přemístit na jiné místo. Vedle stěhování za sezónní pracovní příležitostí je to skutečnost, že z těchto domů se neplatí daň z nemovitosti.
Jak ukazuje uvedený příklad, představuje bytová politika Spojených států provázaný hypoteční a daňový systém a vytržení jednotlivých údajů s poukazem na dobré či špatné zahraniční zkušenosti je vždy zavádějící. Nejen v případě informací z amerického trhu s byty.

Trh s nemovitostmi je významnou součástí americké ekonomiky, považované za nejsilnější na světě. Někteří američtí ekonomové spatřují v růstu trhu s nemovitostmi důvod oživení americké ekonomiky na přelomu r. 2001 a 2002. Výstavba bytů je hodnocena jako jeden z mocných motorů trhu, který táh ne ekonomiku Spojených států v její expanzi od roku 1990. Uvádí se, že američtí občané mají ve vlastnictví nemovitostí uloženo více úspor a prostředků než ve vlastnictví akcií, jejichž pořízení v době zaměstnání je obecně doporučováno jako výhodný zdroj příjmů pro důchodový věk.
Ve Spojených státech se ročně staví v průměru 1 600 tis. bytů. Prognóza nevládní organizace stavitelů bytových domů hovoří o stejné výši pro dalších 10 let. Podle údajů US Commerce Department bylo v roce 2001 vynaloženo na stavbu:
- rodinných domů 246,6 mld. USD
- bytových domů 31,1 mld. USD
- na změny rezidenčních objektů 119,0 mld. USD.
Soukromá rezidenční výstavba dosáhla objemu 396,7 mld. USD a její podíl na celkové stavební produkci činil 46 %.
Bytovou výstavbu a bydlení ve Spojených státech ovlivňuje tradice, životní styl, zájmy a preference obyvatel a jejich rodin, úroveň a orientace americké ekonomiky a také vnitřní politika této velké země. Zejména sociální politika je tu zcela odlišná nejen od naší domácí, ale od evropské sociální politiky vůbec. O tom všem v dalším článku.
Marie Báčová
IC ČKAIT
|