Zdivo budov po záplavách - analýza řešení sanace na příkladu města Terezína

Naprosto zásadní otázkou při volbě dalšího postupu je zda poruchy zdiva a souvisejících konstrukcí byly již před povodněmi nebo jsou-li skutečně nové.

U velké většiny budov se zavlhčení zdiva povodněmi zvětšilo a ustálí se v úrovni poněkud vyšší než před záplavou.

Letecký pohled na zaplavené město Terezín

Před rozhodováním, jaké zvolit opatření proti vlhkosti zdiva,

Přízemní prostory

Přízemní prostory starších objektů jsou vesměs určeny k bytovému nebo komerčnímu využití. Přízemí bývá podsklepeno, podsklepeno částečně, ale často i nepodsklepeno. Zdivo je obvodové se vstupními otvory a otvory okenními, střední nosné, včetně schodišťových traktů, střední příčky a v případě řadových objektů rozdělující štítové zdi. Úroveň přízemí je shodná s úrovní okolního terénu, někdy zvýšená. Dvůr bývá často snížen.

Vzniklé poruchy se projevují mapami vlhkosti, které jsou ohraničené a které ve většině případů bývají i vyrovnané. Lokální zvýšení poruch bývá při štítových zdech, a to zejména v místech dešťových svodů. Větší poruchy jsou také v chodbových traktech, zejména při vstupech. Na štítových zdech (tj. na rozhraní se sousedními objekty) se projevují charakteristické trojúhelníkové tvary map vlhkosti. Nejvyšší vlhkost je tedy ve styku obou nosných zdí.

Zbytky záplav v příkopech města Terezín

• nahromaděnou vodou záplavami – dočasně
• vlhkostí do zdiva vzlínající z podzákladí
• vlhkostí druhotně vzlínající do zdiva z oblastí pod neprodyšnými povlaky chodníků a dvorů
• vodou vtékající do zdiva poruchami dešťových svodů (případně jiných instalačních závad)

Na plochách zdiva často nalézáme starší asfaltové povlaky, emailové nátěry a jiné neprodyšné úpravy. Velmi podezřelé bývají i dodatečně provedené přizděné vzduchové dutiny, zejména při štítových zdech nebo různá obložení. Všechny tyto úpravy jasně svědčí o problémech, existujících již dříve, tzn. před záplavami.

Důležité jsou informace o tom:

• Jaké budou v budoucnu podlahy? (dřevěné, keramické, koberce aj.)
• Jakým způsobem budou prostory vytápěny? (lokálně, ústředně, elektrickými přímotopy aj.)
• Jakým způsobem budou prostory větrány? (přirozeně, uměle aj.)

Voda v celém městě vystoupala do úrovně 1,6 - 1,8 m

U objektů, které jsou postaveny ve svažitém terénu se poruchy z hlediska vlhkosti projevují přesně neohraničenými zavlhlými plochami u obvodových zdí a ohraničeným charakteristickými mapami vlhkosti u zdí středních. Štítové zdi jsou porušovány v celé výšce při obvodových zdech a úroveň zavlhnutí se zvyšuje vždy při styku se zdmi středními. Výraznější poruchy bývají pod sklepními okny a v místech komínových vybíracích otvorů.

• volnou vodou v době záplav – dočasně
• vlhkostí, pronikající do zdiva z boků, tzn. ze zvýšeného terénu
• vlhkostí do zdiva vzlínající z podzákladí (zde jsou typické zejména ty poruchy, které se projevují na středních nosných zdech)
• vodou, která vtéká sklepními okny z oblastí vnějších podélných vzduchových kanálů nebo nedostatečně odvodněných anglických dvorků.

Suterény budov vcelku podsklepených

Poruchy suterénů budov vcelku podsklepených <z hlediska vlhkosti se projevují v celých plochách všech obvodových zdí. Výjimkou bývá zdánlivě nepravděpodobný jev, kdy zdivo je relativně suché a závady jsou až v přízemí. Zde se tedy jedná o ohraničený vliv vodou do zdiva vzlínající z podzákladí. Střední zdi bývají zavlhčeny k patkám kleneb. Často lze nalézt také starší historická opatření v prostorech sklepů, například formou vsakovacích jímek, volně budovaných jímek s odčerpáváním pomocí elektrického plovákového systému apod.

• nahromaděnou vodou zaplavením – dočasně
• vlhkostí pronikající z boku do zdiva z oblastí, kde je voda akumulována
• vodou vtékající do zdiva nedostatečným odvodněním nejbližšího okolí objektu – anglických dvorečků, vzduchové dutiny apod.
• vodou vnikající podlahami při zvýšené hladině podzemní vody

Jedna z "cest vody" - vodní brána na východě. Vodním tlakem byly roztrhány dlažby, povrchy vozovek...

Při rozhodování o tom, jaký zvolit typ odvlhčení se stavebník (projektant, dodavatel) řídí několika zásadními úvahami:

• Vyžaduje využití objektu skutečně zásadní stavební zásah do zdiva?

• Jaké souvislosti bude mít navrhovaná metoda s dalšími stavebními pracemi?

• Neznamená navrhovaná metoda takové zásahy do zdiva, které by byly neslučitelné s jeho historickým (eventuálně památkovým) charakterem? Nebudou ohroženy stavební detaily, štuky, malby, dřevěné prvky apod.?
• Je navrhovaná metoda z hlediska nákladů úměrná hodnotě objektu a jeho využití?

• metody založené na proudění vzduchu
• metody chemické, horizontální či vertikální plošnou hydroizolaci (např. podřezávání)
• metody elektrofyzikální
• řešení vhodnými povrchy, tj. aplikací např. sanačních omítek

Vhodnost a nevhodnost vzduchových systémů

Souvislosti s dalšími stavebními zásahy jsou u podsklepených budov značné. Vybudování navrženého systému předpokládá řadu otvorů do nosných zdí, zprovoznění komínových průduchů, které nejsou užívány (podle možností, případně vybudování nových), a prohloubení rostlého terénu v úrovni suterénu nejméně o 300 mm. Další stavební komplikací bývají malé tloušťky stropů nad vrcholy kleneb v přízemí.

Nad záplavovou úrovní se postupně projevuje vlhkost ještě přibližně 30 cm výše efektem vzlínání ve zdivu a omítkách.

Vhodnost a nevhodnost dodatečných vodorovných svislých bariér je dána dalšími podmínkami:

• plošné izolace podlah musí na provádění clony (podřezávání) navázat příslušným detailem překrytí
• nutné jsou stavební rýhy v terénech podél fasád při provádění zvenku, je-li niveleta podlahy pod úrovní terénu

Tyto metody bývají kritizovány z hlediska památkové ochrany pro svou radikálnost. V případech dílčího nebo úplného podsklepení, nemožnosti výkopů a jiných terénních úprav je plošné provedení infúzních vrtů třeba posoudit, zejména z hlediska nákladů – ty neúměrně stoupají. Tam, kde úprava nahrazuje nebo pouze doplňuje dožilé hydroizolace, je metoda vhodná.

Vhodnost a nevhodnost metod založených na principech mírné elektroosmózy je dána schopnostmi tohoto opatření. Systém nemůže být účinný tam, kde volně proniká voda (tj. poruchami instalací, podzemními vodotečemi atd.). Elektroosmóza však nejenom vytváří prevenci proti dalšímu zavlhání, ale také “odsouvá” vodu ve zdivu nahromaděnou. V tom je metoda jedinečná, srovnatelná podmíněně pouze s dokonalým vzduchovým systémem. Jedním opatřením z jedné strany zdiva dojde k vysušení v celém průběhu a celé tloušťce. Bez problémů jsou sanovány i stěny pod terénem.

Metoda mírné elektroosmózy je vhodná zejména u složitých, komplikovaně podsklepených domů v městské zástavbě. Díky své zásadní výhodě, kterou je povrchové řešení (elektrody žádným způsobem nevstupují do zdiva), je tento druh odvlhčení přijatelný pro památkově chráněné budovy. Je vhodný také tam, kde je požadováno režné zdivo. Vysušovací efekt začíná ihned a je prakticky trvalý.

Aplikace těchto omítek je často jediným opatřením z hlediska vlhkosti, téměř vždy však doplňujícím. Účinnost těchto omítek je i v případech vyššího zasolení (agresivní soli se v určitých vrstvách omítek ukládají a neprostupují na povrch). Sanační omítky jsou vyráběny jako suché maltové směsi určitých druhů a zrnitosti. V praxi jsou přebírány požadované fyzikální hodnoty německé normy WTA 2-2-91. Odpovědnost a riziko, včetně povinnosti přesvědčit se, zda má uvažovaná omítka certifikát WTA, je na prováděcí firmě.

Vypracovat samostatné projektové návrhy obnovy pro všechny zaplavené domy není reálné. Přesto však je, zejména jako podklad pro další rozhodování Městských úřadů, třeba zpracovat předběžný kvalifikovaný názor na způsob budoucí rekonstrukce. Ten se opírá o orientační stavebně technické průzkumy a znalosti účinnosti toho kterého opatření. Může tak vzniknout rozborová a problémová mapa ucelených bloků domů nebo celých částí města. Jednotlivé navržené typy obnovy mohou být ekonomicky vyhodnoceny.

Příkladem pro tento způsob plošných průzkumů, následné analýzy a určení rozsahu sanace z hlediska vlhkosti může být město Terezín. Přestože bylo, ve své většině postaveno v jednom časovém období, je zde několik stavebních druhů domů jedno i vícepodlažní, řadové, nárožní i sólové, celé nebo částečně podsklepené, kamenné i cihelné atd. Z prvního pohledu velmi jednoduché otázky, vytipované, pro tento účel sestaveným dotazníkem, jsou nutné pro zařazení budovy do skupiny, kde je některá ze sanačních metod vhodná a jiná vyloučena. Orientační návrh sanačního opatření je výstupem dotazníku. Nenahrazuje však budoucí projektový návrh.

Ing. Michael Balík, CSc.