Program výstavby sítě hlavních komunikací v Praze

Praha jako hlavní město České republiky má ve srovnání s jinými městy ČR v mnoha směrech výjimečné postavení. V dopravě je tato výlučnost dána především tím, že dopravní nároky jsou zde nejvyšší, což je způsobeno nejen vysokým počtem obyvatel města, ale i specifickou sociální strukturou Prahy, která je dána vysokou koncentrací institucí politického a ekonomického řízení v hlavním městě. Do Prahy přijíždí více než 130 000 vozidel denně. V kombinaci s potřebami obyvatel města již stávající komunikační síť svou kapacitou nestačí.

Neprůjezdnost města negativně ovlivňuje životní prostředí. Dosahované intenzity automobilové dopravy na hlavních komunikacích na mnoha úsecích vysoko překračují intenzity nejzatíženějších úseků silnic a dálnic na celém území České republiky.

Možnosti řešení dopravních problémů Prahy na základě provozně organizačních principů jsou již prakticky vyčerpány a nové kapacity komunikační sítě jsou hledány v nové výstavbě kvalitních komunikací, především městského okruhu, zajišťovaného městem a silničního (nově Pražského) okruhu, zajišťovaného rezortem MD ČR. Dosavadní tempo jejich výstavby, omezované možnostmi finančních zdrojů města, je zcela nedostatečné a neodpovídá potřebám růstu dopravy. Kdyby realizace městského okruhu a hlavních radiál v úsecích mezi Pražským a městským okruhem probíhala cca do roku 2005 současným tempem výstavby, byla by pro zachování přijatelné úrovně neúnosné. Oddalování výstavby sítě hlavních komunikací v Praze proto již nelze dále připustit.

Program postupu výstavby vychází ze stávajícího stavu v roce 2003. Hlavním cílem navrženého postupu výstavby sítě hlavních komunikací Prahy je vybudování funkčního dopravního okruhu mimo intenzivní obytnou zástavbu města i za předpokladu, že z počátku bude veden po částech jak silničního, tak i městského okruhu a v některých úsecích i po stávajících komunikacích v okrajovém pásmu města.

Dále jsou prioritně sledovány tyto dílčí cíle:

• vybudováním tunelu pod Mrázovkou spolu s dostavbou křižovatky na jižním předpolí Strahovského tunelu (3. Stavba) a výstavbou úseku Zlíchov - Radlická dořešit nepříznivou dopravní situaci na území Smíchova;
• vybudováním severozápadní části MO (SAT 2. St., Myslbekova - Prašný most, Prašný most - Špejchar, Špejchar - Pelc/Tyrolka) snížit dopravní přetížení oblasti Prašného mostu a Letné s trvalými kongescemi;
• vybudováním vysočanské radiály v úseku Pražský okruh - Kbelská snížit tlak automobilové dopravy na dopravně zatíženou Chlumeckou ulici a zkvalitnit spojení dálnice D8 se silnicemi I/10 a I/12 a dálnicí D11.

Současný vývoj finanční situace a rozpočtový výhled tvorby zdrojů a výdajů města vytváří předpoklad k zajištění realizace uvedeného programu pouze za předpokladu plného krytí finančních potřeb na výstavbu Pražského okruhu ze zdrojů státu a zajištění cizích zdrojů pro financování části staveb v kompetenci města.

V následující tabulce jsou uvedeny jednotlivé ucelené části Pražského okruhu s předpokládanými investičními náklady, které by měly být hrazeny prostřednictvím ŘSD ze státního rozpočtu a s předpokládaným termínem zahájení a dokončení stavby. Vzhledem k tomu, že nejsou uzavřeny dodavatelské smlouvy, nelze ani podrobněji rozčlenit financování na jednotlivé roky a celkové náklady vycházejí z rozpočtové rozvahy.

Úseky Pražského okruhu jsou seřazeny od jeho nejdelší provozované části, jedním i druhým směrem tak, jak by postupně měla být zahajována výstavba.

V dalších tabulkách jsou uvedeny části městského okruhu a radiály, kde již členění vychází ze skutečného stavu dosavadního profinancování, neboť některé části jsou již ve výstavbě nebo v přípravě, a současně z předpokládaných zdrojů krytí dle potřeby pro rok 2003.
Financování Pražského okruhu by tedy mělo probíhat ze státního rozpočtu a dostavba městského okruhu v jihozápadním sektoru by měla být kryta z nové emise obligací. Hlavním problémem zůstává financování městského okruhu v severozápadním sektoru, kde investiční náklady představují cca 19 mld. Kč, které město není schopno v rámci běžného rozpočtu zajistit.

Tato tabulka neobsahuje stavbu Vysočanské radiály v úseku Balabenka - Kbelská a břevnovskou radiálu, kde byla zatím příprava zcela zastavena a předpokládané invstiční náklady v cenové úrovni roku 1 996 činily 1 300 mil. Kč u Vysočanské radiály a 3 300 mil. Kč u Břevnovské radiály.

Z městského okruhu je v současné době v provozu úsek Radlická-Rybníčky, z radiál pak Štěrboholská radiála v úseku Rybníčky - Běchovice, Radlická radiála v úseku Třebonice - Vidoule, Prosecká radiála v úseku Pelc - Tyrolka - hranice hl. m. Prahy a dále Chuchelská radiála v úseku Zlíchov - hranice hl. m. Prahy a dále Chodovská radiála v úseku Kačer - hranice hl. m. Prahy a dále. Stejně tak jsou v provozu na území hl. m. Prahy některé navazující úseky R7, R10 a D11.

Informace ŘSD ČR, PUDIS, a.s.