Příběhy větrných mlýnů - I

Mezi památky technického charakteru patří také objekty větrných mlýnů. Na příkladu několika z nich je možné ilustrovat složitost problematiky záchrany ojedinělých památek s různým vlastnictvím a s různým přístupem vlastníků k zachování jejich podstaty i autenticity. A také s různými výsledky.

Na území Čech, Moravy a Slezska je dokumentováno kolem 900 lokalit, na nichž stávaly větrné mlýny. Na rozdíl od Nizozemska, kde "větřáky" většinou sloužily k pohonu čerpadel, svádějících nekončící boj Nizozemců s vodou, sloužily naše větrné mlýny v drtivé většině skutečně ke šrotování a mletí obilí - ať už na krmivo pro hospodářská zvířata, nebo na mouku.

Do současnosti se u nás dochovaly čtyři desítky těchto objektů. Většině ale již chybí křídla - jejich hlavní atribut - takže někdy kolemjdoucího ani původní účel stavby nenapadne. Stovky mlýnů však poté, co jejich funkci přebraly mlýny poháněné silou motorů, z krajiny zmizely. Byly rozebrány pro materiál, přemohl je zub času, některé podlehly živlům, dřevěné shořely, zřítily se při bouřce... Některé z dochovaných mlýnů mají za sebou i zajímavou historii. Občas s happy endem, jindy s nadějí na pokračování, někdy s otevřeným koncem, za příběhem mnohých udělal definitivní tečku čas. Dochované větrné mlýny, nebo i jejich torza či přestavby, jsou zaznamenány v seznamech technických památek, v mapách i turistických průvodcích.

Větrný mlýn Kuželov

Korouhvička nad špičkou otočné střechy mlýna prozrazuje rok jeho vzniku - 1842. V provozu byl více než sto let, až do roku 1946. Jeho chátrání však díky kamenné podstatě stavby a relativně zachované krytině střechy nepokračovalo tak ničivě jako v případě opuštěných dřevěných mlýnů. Zub času tak viditelně hlodal především na křídlech mlýna. Roku 1973 byl mlýn převeden do majetku Technického muzea v Brně, které provedlo jeho opravu. Po opravě je mlýn udržován v provozuschopném stavu a během turistické sezóny je přístupný. V přízemním hospodářském stavení vedle mlýna vznikla expozice horňáckého bydlení a místního způsobu hospodaření, včetně autentického vybavení domácnosti i hospodářství. Mlýn byl profesionálně zdokumentován, zařízení bylo zakresleno na úrovni běžné výrobní dokumentace a pro výstavní účely vznikl i přesný model mlýna.

O tomto mlýnu by se dalo říci, že inspiroval i k využití větrné energie soudobými prostředky. Nedaleko něj totiž byla roku 1990 postavena naše první větší větrná elektrárna s výkonem 150 kW. Pak jakoby ve zhuštěné podobě kopírovala historii nedalekého mlýna: po přerušení provozu a po několika letech chátrání ji získala obec Velká nad Veličkou, která ji před dvěma lety opět zprovoznila.

Ing. Břetislav Koč

Foto: autor