Lanškroun - hostinec zvaný Krčma

Nedílnou součástí zástavby měst i vesnic jsou od nepaměti objekty hostinců, hospod, krčem, náleven a výčepů. Jeden z takových velmi malebných a unikátně stavebně dochovaných objektů ve východních Čechách je zájezdní hostinec v Lanškrouně zvaný "Krčma".

Zájezdní hostinec je zde připomínaný již v polovině 16. století. Stojí východně od náměstí na bývalém žichlíneckém předměstí směrem na Tatenice. Jeho název "Krčma" se, stejně jako některé jeho stavební konstrukce, dochoval dodnes. Od první písemné zmínky o existenci krčmy a krčmáři Vaňkovi z roku 1568 změnil objekt podobu a vlastnilo jej mnoho majitelů. O prodeji objektu, o dražbách, jménech majitelů a dědictví je možno se dopátrat v archivech. O tom, jak původně objekt vypadal, se však dozvíme jen málo. Popisy a plánky povolených oprav se datují až od roku 1933.

Za nejstarší část hostince lze považovat dochovaný sklep s masivním kamenným portálkem (obr. 3), jehož vzhled odpovídá době první písemné zmínky,

tedy polovině 16. století. Nadzemní část objektu je zčásti roubená, zčásti kamenná a obsahuje i později vyzděné křídlo. Z plánu stabilního katastru z roku 1839 má dům shodný půdorys s dnešním, jen s tím rozdílem, že je značen celý žlutě, tedy jako celodřevěná stavba. Z toho lze odvodit, že dodnes dochovaná roubená část hostince, která dosud slouží svému účelu a která tvoří jádro objektu, byla postavena před tímto rokem. Podle zachovaných detailů ostění oken a dveří lze usuzovat, že pochází ze 2. poloviny 17. století až počátku 18. století. K ní přiléhá původní černá kuchyně, později upravená a rozšířená, která tvoří s hlavní budovou dvojtrakt. Tento dvojtrakt je z jihu pohledově zdůrazněn velmi malebnou dvojicí bedněných štítů s polovalbovými střechami o nestejné výšce hřebene (obr. 6). Značným zásahem do původní, dosud půdorysně čitelné, trodílné dispozice objektu bylo přezdění hospodářského křídla v 19. století. Přestavba je datována letopočtem na portálku ze síně, a to rokem 1860 .

Světnička je nesena trojicí masivních čtyřhranných dřevěných sloupů, které mají ve spodní části kruhový půdorys. Tytéž sloupky nesou i předsazenou střechu navazující v podélném průčelí. Za zajímavost stojí ocitovat část žádosti o opravu domu jednoho z majitelů z roku 1942: "Zřídit 4 kusy sloupů z modřínového dřeva, 20/20 silné, 3,00 m dlouhé, hoblované i s 2 kusy opěr, základy a soklem, jakožto podporu výběžku střechy na straně ulice.." Povolení bylo uděleno v listopadu 1942 a jedna z podmínek zněla "U podjezdu před krámem a dílnou je třeba doplnit 2 chybějící sloupy, ostatní sloupy vyměnit a přitom nahradit nehezké kamenné sokly 15 cm vysokými pískovcovými sokly. Sloupy je třeba provést v tesaném (nikoli řezaném) trvanlivém dřevu a ve stejné síle jako dosud." A tak vnímavý návštěvník může dnes obdivovat velmi citlivou obnovu vnějšího vzhledu, i když je zřejmé, že ne všechny sloupky byly vyměněny. Vlastní interiér hospody by si však zasloužil více respektu k historickému prostředí.

Ing. arch Eva Dvořáková
Foto: Archiv plánové dokumentace NPÚ SHP SÚRPMO
Foto 1, 6: autorka

Literatura:

L. Štěpán, J. Vařeka: Klíč od domova, Nakladatelství Kruh, 1991
Stavebně historický průzkum SÚRPMO, 1988
Encyklopedie technických památek Čech, Moravy a Slezska, II. díl LIBRI 2002